Odhad negativního vlivu na produkty finančních trhů v ČR, EU, USA.

Milan Vaníček: Jde o velmi obšírnou otázku. Pokusím se zodpovědět více obecně. Záleží na přístupu např. hospodářské politiky, preemptivních opatření a dalších faktorech jako je např. psychologie. Jinak se domnívám, že samotný koronavirus může mít dopady do ekonomik jednotlivých států a konkrétních sektorů, tedy nelze paušalizovat na všechny finanční produkty.

Obecně (pro všechny zmíněné trhy) bych očekával další obezřetný přístup k rizikovým aktivům (akcie, komodity, rizikové dluhopisy). Tady nás zřejmě ještě bude čekat zvýšená volatilita především s tím, jak se virus přesune do USA (pokud tak nastane). S tím bych očekával růst státních dluhopisů. V rámci měn bude záležet na měnové politice. Obecně bych očekával ústup do dolaru, ale více uvolněná měnová politika Fedu může tlačit na oslabování dolaru.

Jak odhadujete délku zotavení trhů?

Milan Vaníček: Bude záležet, jak moc se hrozba šíření koronaviru posune v postižených regionech. Pokud dojde k prudkému šíření a široké karanténě ve větší části světa, tedy širšímu ekonomickému dopadu, pak bych očekával pozvolnější návrat. Tedy v rámci 1-2 kvartálů. Pokud situace nebude nekontrolovatelně eskalovat, pak může být zotavení relativně rychlé v průběhu 1-2 měsíců. Co bych však očekával, že dojde ke zvýšení volatility. Tedy nemusí jít o jasný trend, ale o větší výkyvy. Tedy pohyby indexů o více jak 1 % denně jakýmkoliv směrem.

Přináší koronavirus i nějaké investiční příležitosti?

Milan Vaníček: Příležitosti vnímáme v rámci korporátních bondů, které mají silnou bilanci (páku do 3x čistý dluh/EBITDA či krytí aktivy) a nejsou navázány přímo na vliv koronaviru (sektor aerolinek či cestovní ruch).

V rámci akcií obdobně. Vyhlížíme spíše defenzivní sektory, které získávají na dividendové atraktivnosti. Z domácího trhu to jsou O2 CR, PMČR z více rizikových pak Moneta či KB.

V rámci světových akcií pak sektor farmacie (i přes různé jiné faktory jako zřejmě negativní vliv volební kampaně v USA) a opětovně defenzivní sektory (sítě, telekomunikace, tabákové společnosti, nemovitosti). Vhodné investovat přes široké ETF. V případě rychlejšího zotavení trhů resp. vstupu do rizika se investoři zřejmě rychle vrátí do hlavních titulů, které jsou z FAANG skupiny (Facebook, Apple, Amazon, Netlix a Google).

Uvažuje sama J&T Banka, že určitou část finančních prostředků jednotlivých fondů zaparkuje do méně výdělečných instrumentů, nástrojů či je zcela zakonzervuje?

Martin Kujal: Neuvažuje. Volnou hotovost ve fondech investujeme konzervativně na peněžním trhu tak, abychom při velké míře bezpečí dosáhli slušného výnosu. Investované prostředky budou však zároveň poměrně rychle k dispozici na střednědobé investice, jakmile budou ceny aktiv atraktivní.

Mají fondy J&T Banky nějaké automechanismy které reagují na pohyb burz, komodit a měn? Kolik je v těchto fondech rizikových nebo neziskových položek?

Martin Kujal: Většina našich fondů je řízena aktivním způsobem. Portfolio manažeři, respektive investiční výbor fondu, rozhodují dle posouzení situace na trhu o zvýšení nebo snížení míry rizika.

Odlišná je strategie skupiny fondů J&T LIFE, kde držíme plánovaný poměr jednotlivých aktiv. Pokud tedy nyní poklesly ceny akcií a vzrostly dluhopisy, podíl akcií ve fondu automaticky klesl. Následně tedy akcie dokupujeme „ve slevě“ a prodáváme se ziskem dluhopisy tak, abychom se vrátili na původní plánovaný poměr. Tato strategie dosahuje dlouhodobě velmi dobrých výsledků, obzvlášť pokud ji investor využívá pravidelně. Například J&T LIFE 2035 drží nyní 35 % státních a podnikových dluhopisů. Zbytek tvoří akcie, realitní a komoditní investice, včetně zlata.

Jaký vidíte vliv rostoucí inflace na kurz Kč a hodnotu cenných papírů i s ohledem na vyjádření předsedy naší vlády, který by rád úrokovou sazbu radikálně snížil?

Petr Sklenář: Zatím jsme ve stavu, kdy kurz koruny má dopad na vývoj inflace, než že by výrazný inflační vývoj ovlivňoval stabilitu kurzu. Únorové zvýšení sazeb ČNB a mírné posílení koruny jde ve směru utlumení domácího inflačního vývoje. Česká národní banka je ve svém rozhodování nezávislá a jejím primárním cílem je sledovat inflační vývoj. Nevidím žádný důvod, že by se toto nastavení mělo v dohledné době jakkoliv měnit.

Hodí se Koronavirus, který nemá ani zdaleka takové dopady na populaci, dle uváděných dat, jako každoročně chřipka, jako obezlička k přicházející krizi a tím se částečně zakryje neschopnost vlád a centrálních bank přicházející ekonomický stav řešit? Bude na co to svést?

Milan Vaníček: Nerad bych na toto téma nějak výrazně spekuloval, ale samozřejmě jako jeden z faktorů pro nižší či záporný ekonomický růst koronavirus bude.

Neměla by být média žalována za vyvolávání a stálé přiživování paniky?

Milan Vaníček: Toto je asi více právní než ekonomická otázka. Tradičně ale platí, kde není žalobce, není soudce. Navíc média mají právo na svobodu slova. Takže opravdu těžká otázka, na kterou neumím zcela adekvátně odpovědět.

Jaký vliv mají události související s koronavirem na úročení termínovaných vkladů, jejich zajištění a předpověď vývoje?

Milan Vaníček: Pokud hovoříme o ČR, tak prozatím žádný vliv koronaviru nevnímáme. Umím si představit scénář, kdy bude ČNB donucena ke snižování sazeb a pak by takový stav mohl vést ke snižování sazeb u termínovaných vkladů, ale tady jsme ještě asi daleko. Nicméně vzhledem k tomu, co dělají ostatní centrální banky, tak se nedá v budoucnu snižování sazeb i u ČNB vyloučit.

Co se týče zajištění, tak stále je zde pojištění vkladů do 100 tis. EUR (ekvivalent 2,5 mil. Kč). Na tom se nic nemění. Navíc domácí bankovní sektor je velmi silný (průměrná kapitálová přiměřenost v českém bankovním systému je 17 %, patří k nejvyšším v Evropě či světě, rizikové úvěry do 2 % a rizikové krytí 100 %), a tak se nedomnívám, že by byly vklady celkově ohroženy. Ano, výrazný pokles ekonomiky by zvýšil sledované ukazatele u bank, ale i tak se domnívám, že by se muselo jednat o výrazně negativní scénář, který vzhledem k okolnostem neočekáváme.

Zda v souvislosti s chaosem kolem koronaviru přistoupí vaše banka ke změně - snížení úrokových sazeb u termínovaných vkladů či podílových fondů a zda se to dotkne i vkladů uzavřených již dříve.

Milan Vaníček: Prozatím to není v plánu cokoliv měnit. Do budoucna bude záležet na více faktorech, jako jsou sazby ČNB či potřeba a plánování zdrojů pro další strategický rozvoj.

Mohl by nastat scénář, že pokud by se rozvinula pandemie a nebylo by možné udržet růstový mechanismus tržně nastavené společnosti, že by nakonec přestaly platit jako platidla všechny světové měny bez rozdílu a nastolil by se zcela nový společenský systém a řád s novou měnou? Ano zní to až jako scifi, ale vážně, mohlo by dojít až k takovému kolapsu, že by měny ztratily svoji funkci, tj. nebyly by již žádným platidlem? Podívejme se na rok 1918 Španělskou chřipku a pak následný krach newyorské burzy. Historie se v čase opakuje a je kde čerpat.

Milan Vaníček: Nedomnívám se, že se současným koronavirem je takový scénář na stole.

Trochu reálnější scénář, pokud by byla vyhlášena pandemie a přestaly by fungovat služby a obchody a restaurace a potažmo určitá výroba atd., pak by bylo nereálné, aby emitent dluhopisů byl schopen zřejmě dodržovat stanovené podmínky držitelům dluhopisů. Uvažují již dnes někteří emitenti, že dluhopisy předčasně vyplatí?

Milan Vaníček: Prozatím nemáme informace, že by některý z emitentů z důvodu koronaviru takto uvažoval. Ani se nedomnívám, že by některý z námi sledovaných emitentů k něčemu podobnému přistupoval. Teoreticky si to dokáži představit, a pak by záleželo na schopnosti a možnosti tento krok provést na straně emitenta. Obecně bych uvažoval spíše o schůzi věřitelů, která by rozvolnila podmínky, které by byly objektivně ne na straně emitenta. Ale to opravdu spíše hovoříme o velmi nepravděpodobném scénáři.